Není tato učebnice vhodná pouze pro nadané děti?

< zpět na FAQ

Ve třídě mám 28 dětí. Mezi svými žáky mám žáky talentované, žáky s podprůměrnou inteligencí, žáky sociálně slabé, žáky z odlišných etnických skupin, žáky hyperaktivní, žáky s poruchami učení, žáky z vícečetných těhotenství. Děti do třídy byly vybrány náhodně, tak jak do všech ostatních tříd v ročníku. Kolektiv třídy se tedy nijak neliší od jakéhokoli jiného kolektivu dětí. Všechny děti jsou v matematice vzdělávány podle našich učebnic. Rozhodně nemůžu říct, že se jedná o učebnici vhodnou pouze pro děti nadané. Ba právě naopak. Sleduji rozdíl v tom, co je nyní schopen zvládnout i slabý žák. U slabých dětí jsem dříve sledovala jakousi rezignaci tehdy, pokud neporozuměly úloze. Často se stávalo, že slabé děti nepracovaly, protože nevěděly jak. Nyní je situace odlišná. Slabý žák má sice stále potíže s tím, aby stihl všechno tak, jak ostatní děti ve třídě. Dlouho mu trvá, než pochopí novou věc, ale PRACUJE. On totiž získává nástroje, jak úlohy řešit. Např. zatímco talentovaný žák vyřeší výstaviště během jedné minuty, slabý žák ho řeší čtvrt hodiny, za pomocí kartiček s čísly. Tyto kartičky potřebuje mnohem delší dobu (měsíc, dva, půl roku), nicméně časem se dopracuje k tomu, že i on je schopen řešit výstaviště z hlavy během jedné minuty. Zkušenosti, které s řešením výstaviště získává, používá i při řešení jiných úloh. Používá je mnohem dříve, než je schopen vyřešit výstaviště z hlavy za jednu minutu. Postupně se výrazně zlepšuje jeho matematické poznání a zvykne si pracovat. Nestačí říct: „Já tomu nerozumím, naučte mě to.“ Ví, že tady má kartičky, tady maketu výstaviště a je jen na něm, aby se tím prokousal. Ve třídě mám jednoho takového žáka, který se poctivě a komplikovaně prokousával učebnicí a nestihl udělat všechna cvičení. Každou hodinu jsme se tedy zaměřili na jeden jev. Nevadí, že nevypočítá sloupečky s příklady, stačí, když se mu dnes podaří vyřešit autobus. Postupně zrychloval tempo a byl schopen vyřešit víc věcí za hodinu. Překvapením pak byla matematická soutěž KLOKAN, kde v kategorii „cvrček“ získal žák 52 bodů ze šedesáti. Soutěž se totiž odehrává až v závěru školního roku. Tento žák během roku nasbíral tolik zkušeností s matematikou, že našel nástroje, jak úlohy z KLOKANA řešit.