Proč autoři zavádějí „prostředí“? V čem je jejich význam?

< zpět na FAQ

Nikdy jsem se neučil, kolik máme v bytě koberců, a přece jsem schopen toto číslo říct. V představě procházím bytem z místnosti do místnosti a počítám. Tím, že se v bytě pohybuji každý den, vytvořil jsem si dobrou představu celého bytu. Podobnou představu mám o nákupním centru, kam chodím nakupovat, o místnostech v naší škole, o svých příbuzných, o knihách v mé knihovně apod. Žádné z těchto prostředí jsem se neučil, ale znám jej díky přirozeně získaným zkušenostem. Popsaný způsob získávání životních zkušeností je přirozený způsob rozvoje osobnosti dítěte. Dítě tímto způsobem v předškolním období dosáhne obrovského rozsahu vědomostí a zkušeností. Naše učebnice se snaží využít uvedený způsob vzdělávání se, a proto předkládá žákovi různá prostředí a prostřednictvím různých úloh nebuduje jen dílčí poznatky, ale rozvíjí představy žáka o celém prostředí. „Dva kroky dozadu a pak pět kroků dopředu, to je vlastně ______ kroků dopředu.“ Vůbec mu nevadí, že se začíná kroky dozadu, a tak si pomocí pohybů, s nimiž má dobré zkušenosti, vytváří představy, které mu později umožní dobře vypočítat úlohu „ – 2 + 5 = ?“ . Další prostředí zaváděná v učebnici využívají životních zkušeností dítěte. Je to například jízda hromadnými dopravními prostředky, hra se stavebnicí, deskové hry jako Člověče nezlob se, skládání z papíru, rodinné vztahy, hra na kapitány, hra na přetahovanou, rovnání věcí nebo hraček do polic nebo krabic, …. Kromě těchto prostředí, která vycházejí ze zkušenosti žáka, se souběžně zavádí i „matematická“ prostředí, pomocí nichž se později vytvoří „čistě matematická znalost“ v té formě, jak ji známe z tradičního vyučování. Předností naší nové koncepce je to, že tyto čistě matematické znalosti nestojí ve vědomí žáka jako izolované poučky, ale jsou provázány s žákovou zkušeností, která jim dává porozumění.