Proč se počítá přes desítku tak brzy?

< zpět na FAQ

Protože 11 je hned za desítkou. :-) V tradiční matematice učíme děti počítat v oboru do deseti, pak od deseti do dvaceti a teprve potom řešíme úlohy, ve kterých se počítá s přechodem přes desítku. Na některých školách se „přechod přes desítku“ dokonce přesouvá z 1. ročníku do 2. s odůvodněním: „Je to pro děti strašně těžké.“ Položme si otázku: „Proč je to pro děti strašně těžké?“ a pokusme se na ni odpovědět. Úlohu 7 + 8 učíme žáka obvykle takto: 1. rozložíš si osmičku na 3 a 5, 2. trojku přidáš k sedmičce a máš deset, 3. pětku přidáš k desítce a vyjde ti 15.  Všímaví učitelé už dobře vědí, že hned s prvním krokem mají děti potíže. Většina dětí, má-li rozložit osmičku na dvě čísla, rozloží ji na 4 + 4. Přesto mají tito žáci u úlohy 7 + 8 správný výsledek. Už tady pracně vysvětlujeme, proč rozložit osmičku jinak a k čemu nám to je. Zároveň tušíme, že dostalo-li se dítě ke správnému výsledku, umí to vlastně vypočítat. Nyní řešíme dilema, jestli u úloh s přechodem přes desítku ten rozklad vůbec k něčemu je, neboť mnoho žáků umí úlohu vypočítat, ale přitom si s rozkladem neví rady. V naší matematice se po probrání první desítky plynule rozšíří číselný obor o číslo 11 a pracuje se s ním tak, jak se pracovalo se všemi čísly předchozími. Děti nevnímají, pracují-li v desítce první nebo druhé. Ony jednoduše „už počítají do jedenácti (do dvanácti, do třinácti...).“ Takže se začnou objevovat úlohy 9 + 2; 8 + 4 apod., aniž by se dětem zdůrazňovalo, že se jedná o „těžké“ úlohy. Děti přejdou přes desítku naprosto přirozeně a stejně jako dosud si hledají vlastní strategie, jak úlohy řešit. Měla jsem žáky, kteří 7 + 8 počítali jako 14 + 1. Měli bezpečně zafixované, že 7 + 7 = 14, protože jezdili na dva týdny, což je 14 dní, k babičce. Ukazuje se, že pokud mají děti vytvořeny podmínky, pak při tomto naprosto přirozeném přechodu přes desítku pro ně učivo těžké není. Doporučení: V naší matematice se děti zcela samozřejmě pohybují po číselné řadě. K tomu může sloužit krokovací pás. Protože krokovací pás máme zpravidla jeden a dětí ve třídě 28, tudíž ho nemůže mít každé dítě k dispozici kdykoli, tak jsem každému žákovi nalepila na lavici papírové měřítko z OBI. Žáčci po něm krokovali s figurkou, časem používali jen prst. Pokud se přece jen vyskytnou potíže s přechodem přes desítku, žáci si úlohu „odkrokují“. Např. u úlohy 11 – 2 postaví figurku na číslo 11 a udělají dva kroky zpět.