Proč se v učebnici tak dlouho „čárkuje“ místo používání číslic?

< zpět na FAQ

Když dítě sčítá 3 + 2, musí udělat tři mentální kroky: 1. dekódování – tj. představit si 2 jako dva objekty (např. dvě čárky nebo jiné značky), 3 jako tři objekty; 2. provést vlastní operaci sčítání – dát dohromady dva a tři objekty, dostane pět; 3. zápis tohoto počtu číslicí 5.  Číslo, které je vyjádřeno pomocí například čárek, je tudíž zpočátku dítěti srozumitelnější než číslo vyjádřené číslicí. Navíc dítě dokáže řešit s porozuměním operace jako 3 + 2 nebo 5 – 1 pomocí čárek dříve a rychleji než pomocí číslic. Zároveň si dítě vytváří kvalitní číselné představy, tj. „vidí“ číslo 3 za třemi jablky, kroky, tlesknutími, …. Proto se přechod na číslice nesmí uspěchat. Rozdíl v rychlosti počítání s čárkami a číslicemi se časem stírá, až se posléze skoro vytratí. Tedy začne-li se příliš brzy s číslicemi, děti si nevytvoří dobrou představu čísla. Doporučení: Nechte dětem nějaký časový prostor, kdy budou moci používat obojí. U mě se ukázalo, že i když žák už celkem brilantně používá číslice, přece jen se u některých typů úloh vrací k čárkám. Narozdíl od situací, které znám z tradiční matematiky jako „nechápu, nerozumím, “ proto neřeším, tady v čárkách situaci žák rozumí a úloha pak pro něj je řešitelná. Počet žáků, kteří odmítnou pracovat, protože si neví rady, je minimální.