Matematika – metoda prof. M. Hejného

Pracovní učebnice a příručky učitele jsou připravovány za součinnosti vícečlenného týmu sestávajícího z odborníků, kteří celoživotně spolupracují na výzkumu matematického vzdělávání žáků 1. stupně, a učitelů z praxe. Vytvořili a uvedli do života novou koncepci vysokoškolské přípravy matematiky budoucích učitelů 1. stupně ZŠ.

Autorský tým se skládá z prof. RNDr. Milana Hejného, CSc., doc. RNDr. Dariny Jirotkové, Ph.D., PhDr. Jany Slezákové, Ph.D., PhDr. Evy Bomerové a PhDr. Jitky Michnové. Pro 1. a 2. ročník byly zvoleny pracovní učebnice, pro 3.–5. ročník nabízíme učebnice doplněné o dva pracovní sešity. Všechny učebnice byly vypracovány na základě požadavků RVP ZV. Učebnice si vytkly za hlavní cíl poskytnout učiteli podněty k rozvíjení žákových intelektuálních i osobnostních schopností. Přinášejí některé netradiční pohledy nejen na matematiku, ale i na vyučovací cíle vůbec. Učebnice jsou aplikací výsledků výzkumu podpořeného výzkumným záměrem č. MSM 0021620862 Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání.

 

Vysvětlení nové koncepce matematiky

 
Reference k učebnicím matematiky pro 1. stupeň ZŠ
 
Zde si můžete prohlédnout ilustrační videa obsahující návody na použití doplňkových materiálů či videa s náměty na hry k procvičování počítání:
 

Pro rodiče:

 

Popis:

Matematika pro 1. ročník
Matematika pro 2. ročník
Matematika pro 3. ročník
Matematika pro 4. ročník
Matematika pro 5. ročník

 

K metodě:

Zásady, kterými se řídí ve vyučování autorský tým:

1. Hierarchie cílů
Cíle výchovné jsou důležitější než cíle poznatkové, protože kvalitu společnosti více určují hodnoty mravní než hodnoty znalostí. Porozumění je důležitější než dovednost.

2. Klima výuky
Mnohdy strach blokuje myšlení. Ovzduší vzájemné důvěry žáků a učitele podporuje radost z práce a jeho tvořivost. Žákův úspěch učitel se žákem citově spoluprožívá. Žákovu chybu pak pomáhá bez emocí analyzovat a poučit se z ní. Chyba není jev nežádoucí. Analýza chyby je asi nejúčinnější způsob nabývání znalostí.

3. Přiměřené možnosti pro každého žáka
Děti přicházející do 1. ročníku se většinou výrazně liší svými předchozími matematickými znalostmi a schopnostmi. Učebnice se snaží pomoci zvládnout tuto různorodost (nevyděsit slabé a nenudit vyspělé), v tomto je úloha učitele v 1. ročníku nejnáročnější. Postup musíme zvolit takový, aby i mírně podprůměrné děti byly schopny učivo pochopit a dětem s vyspělejší kulturou matematického myšlení byly poskytnuty přiměřeně náročnější úlohy. Tyto úlohy jsou v omezeném počtu zařazeny v učebnici, učitel je najde v příručce a na kartách.

4. Poznatek získaný vlastní úvahou je kvalitnější než poznatek převzatý
Učitel, který vede žáky k samostatnému hledání řešení, dává žákům víc než učitel, který je učí, jak ten nebo onen typ úloh řešit. První cesta vyžaduje trpělivost a čas. Výsledky se dostavují pomaleji, ale jsou trvalé a schopné dalšího rozvoje. Druhá cesta je rychlejší, ale nabízí žákovi spíše „protézu“ poznatku než poznatek skutečný.

5. Komunikace
Role učitele je motivační a organizační.

Úloha badatele náleží žákům. V diskuzi se bude objevovat mnoho podnětů, názorů a chybných představ, které pomáhají všem zúčastněným vytvořit si vlastní plnohodnotný, do již existující struktury znalostí dobře zapadající poznatek.