Oba díly pracovní učebnice a příručka učitele byly připraveny za součinnosti vícečlenného týmu sestávajícího z odborníků, kteří celoživotně spolupracují na výzkumu matematického vzdělávání žáků 1. stupně. Jedná se o novou koncepci matematiky, která přednostně rozvíjí matematickou gramotnost žáků tím, že si žáci jednotlivé matematické zákonitosti vyvozují sami.
Autorský tým se skládá z prof. RNDr. Milana Hejného, CSc., doc. RNDr. Dariny Jirotkové, Ph.D., a PhDr. Jany Slezákové, Ph.D.
Pro 1. ročník byla zvolena pracovní učebnice, která byla vypracována na základě požadavků RVP ZV.
V učebnici naleznete vždy v levém záhlaví každé dvojstrany nadpis pro učitele, vpravo pak výstup z RVP. Na spodní liště jsou pokyny pro učitele, popř. pro rodiče, sloužící k vysvětlení jednotlivostí k daným cvičením.
Pro učebnici charakteristická prostředí najdete i v učebních materiálech ve vyšších ročnících, kde postupně nabývají na náročnosti (např. krokování, schody, hadi, pavučiny).
Zde si můžete prohlédnout ilustrační videa obsahující návody na použití doplňkových materiálů či videa s náměty na hry k procvičování počítání:
Více k 1. novému dílu Více k 2. novému dílu
Zásady, kterými se řídí ve vyučování autorský tým:
1. Hierarchie cílů
Cíle výchovné jsou důležitější než cíle poznatkové, protože kvalitu společnosti více určují hodnoty mravní než hodnoty znalostí. Porozumění je důležitější než dovednost.
2. Klima výuky
Mnohdy strach blokuje myšlení. Ovzduší vzájemné důvěry žáků a učitele podporuje radost z práce a jeho tvořivost. Úspěch žáka učitel se žákem citově spoluprožívá. Žákovu chybu pak pomáhá bez emocí analyzovat a poučit se z ní. Chyba není jev nežádoucí. Analýza chyby je asi nejúčinnější způsob nabývání znalostí.
3. Přiměřené možnosti pro každého žáka
Děti přicházející do 1. ročníku se většinou výrazně liší svými předchozími matematickými znalostmi a schopnostmi. Učebnice se snaží pomoci zvládnout tuto různorodost (nevyděsit slabé a nenudit vyspělé), v tomto je úloha učitele v 1. ročníku nejnáročnější. Postup musíme zvolit takový, aby i mírně podprůměrné děti byly schopny učivo pochopit a dětem s vyspělejší kulturou matematického myšlení byly poskytnuty přiměřeně náročnější úlohy. Tyto úlohy jsou v omezeném počtu zařazeny v učebnici, učitel je najde v příručce a na kartách.
4. Poznatek získaný vlastní úvahou je kvalitnější než poznatek převzatý
Učitel, který vede žáky k samostatnému hledání řešení, dává žákům víc než učitel, který je učí, jak ten nebo onen typ úloh řešit. První cesta vyžaduje trpělivost a čas. Výsledky se dostavují pomaleji, ale jsou trvalé a schopné dalšího rozvoje. Druhá cesta je rychlejší, ale nabízí žákovi spíše „protézu“ poznatku než poznatek skutečný.
5. Komunikace
Role učitele je motivační a organizační.
Úloha badatele náleží žákům. V diskuzi se bude objevovat mnoho podnětů, názorů a chybných představ, které pomáhají všem zúčastněným vytvořit si vlastní plnohodnotný, do již existující struktury znalostí dobře zapadající poznatek.
Obsah učebnice:
Obsah 1. dílu:
Orientace v prostoru, číslo a závislost, vztah rovnosti, sčítání, čtení čísel, modelování tvarů – čtverec, rozklad čísel, dopočítávání, geometrie v rovině – souměrnost, geometrie v prostoru – reprezentace krychlového tělesa, porovnávání čísel, zápis číslic, odčítání, geometrie – jednoduchá tělesa, číslo na číselné ose, zápis vztahu rovnosti a nerovnosti, geometrie – modelování a přeměna tělesa, tucet – významné číslo, slovní úlohy, doplněk ve slovní úloze
Obsah 2. dílu:
Pozorování náhody, tvorba slovní úlohy, aplikace početních operací v úlohách, orientace v čase, sčítání tří čísel, hlubší porozumění sčítání, cyklický a šachovnicový rytmus, matematizace reálné situace – práce s tabulkou, doplňování čísel na číselnou osu, práce s informací, práce se strukturovanou informací, kombinatorika v geometrii, zdvojování a párování, počítáme zpaměti, geometrická představivost – souměrnost, hledání souvislostí, poznáváme náhodu, měření – porovnávání, souměrnost tvaru a souměrnost výrazů 5 + „něco“ a 5 – „něco“
6