Metody výuky
Popis výukových metod používaných na 1. stupni ZŠ
Vyberte si, který předmět vás zajímá:
V České republice se k výuce elementárního čtení v 1. ročníku využívají zejména dvě metody. Rozšířenější metoda analyticko-syntetická a méně rozšířená, ač stále populárnější, metoda genetická. Obě metody mají společný cíl, a to naučit prvňáčka číst. Pojďme se na obě tyto metody podrobněji podívat.
Analyticko-syntetická metoda:
Tato metoda je v českých zemích nejrozšířenějším způsobem, jak naučit děti číst a psát. Tuto metodu vytvořil J. V. Svoboda a používá se už od roku 1864. Od roku 1989 byla dokonce jedinou oficiální a povolenou metodou k výuce počátečního čtení a psaní. Často se nazývá metodou „slabikovací“.
Metoda vychází z mluvené řeči a učí děti slova analyzovat na slabiky a hlásky. Nejprve se začíná se samohláskami. S vyvozením prvních souhlásek dochází ke spojování se samohláskami a ke tvoření prvních slabik. Vychází se ze skutečnosti, že český jazyk je fonetický, tedy takový, že písmenu odpovídá hláska, která se píše tak, jak se vyslovuje. Tato metoda kombinuje postup analytický (rozkládá slova na slabiky a hlásky) a postup syntetický (spojuje písmena do slabik a slov). Žáci při čtení slabikují (no-ta, bro-ko-li-ce). Děti se současně se čtením učí i psát, seznamují se se všemi tištěnými písemnými podobami hlásky. Podstatným znakem této metody je vzájemný vztah čtení a psaní.
Učebnice k analyticko-syntetické metodě
Genetická metoda:
Ač není tak často používaná, nejde o žádnou nově objevenou metodu, není převzata ze zahraničí a nejde ani o žádný experiment. Tuto metodu pro český jazyk vymyslel básník Josef Kožíšek a v letech 1995–96 ji obnovila PhDr. Jarmila Wágnerová, Csc. Často se jí říká metoda „hláskovací“ nebo „písmenková“.
Tato metoda vychází ze zkušeností, že se děti učí číst po hláskách. Metoda klade důraz na rozvoj sluchového vnímání. Slova se vůbec nerozkládají na slabiky, nýbrž rovnou na jednotlivé hlásky (písmena). Žáci při čtení hláskují (n-o-t-a, b-r-o-k-o-l-i-c-e). Dítě si má každé písmeno zároveň propojit s odpovídající hláskou a tím urychluje proces učení čtení. U této metody se začíná pouze s velkou tiskací abecedou, kterou děti zvládnou velmi brzy, a proto mají pocit, že čtou opravdu rychle a čtenému písmu rozumí. Výuka psacího písma se v této metodě odkládá až na druhé pololetí první třídy. Díky tomu je více času na uvolňovací cviky, které jsou velmi důležité pro správné psaní.
Chcete se lépe zorientovat a pochopit učivo genetické metody? Otevřete si jednoduchý a stručný tahák pro rodiče (PDF), který jsme pro vás připravili.
Nelze tvrdit, že jedna metoda je lepší než druhá, obě mají svá pozitiva a negativa. Při výběru metody je ale vždy důležitý přístup učitele a typ žáka. Obě metody jsou používány pro výuku pouze v 1. ročníku ZŠ. Ve 2.–5. ročníku ZŠ na obě metody navazuje jednotná výuka českého jazyka.
V České republice se k výuce matematiky na 1. stupni ZŠ využívají zejména dvě metody. Rozšířenější tradiční metoda a méně rozšířená, ač stále populárnější, „Hejného metoda“. Obě metody mají společný cíl, a to naučit děti počítat. Pojďme se na obě tyto metody podrobněji podívat.
Tradiční metoda:
Jedná se o tradiční metodu výuky matematiky se zapojením kritického myšlení a činnostního učení. Pro jednotlivé ročníky je učivo standardní. Metoda splňuje vzdělávací standardy a v učivu jsou zahrnuty zlomky i desetinná čísla.
Geometrické učivo je zařazeno v zadní části učebnice, aby bylo možné jej vždy přehledně zopakovat. Netradičně je pojato učivo násobilky, kde se žáci učí zároveň násobky 2 a 4, 3 a 6, 5 a 10. Násobky 7, 8 a 9 se učí samostatně. Ve čtvtém a pátem ročníku se v učebnicích objevují integrované úlohy s mezipředmětovými vztahy, především s vlastivědou.
Soubor učebnic vydaných Nakladatelstvím Fraus k této metodě se nazývá Matematika se Čtyřlístkem.
Učebnice matematiky se Čtyřlístkem
„Hejného metoda“:
Tzv. Hejného metoda (se kterou se můžeme setkat i pod názvy „metoda prof. Hejného“ nebo „matematika prof. Hejného“) je označení pro způsob výuky matematiky, který se v posledních deseti letech významně rozšířil na českých základních školách. V nejširším pojetí jde o označení pro celkové specifické pojetí výuky matematiky, založené na teorii pedagogického konstruktivismu, který buduje schémata v myšlení dětí, rozvíjí logický úsudek a představivost.
Za zakladatele této metody je považovám prof. Milan Hejný, který se experimentální výuce matematiky věnoval již od roku 1975 a své myšlenky odvozoval z pedagogického působení svého otce Víta Hejného na Slovensku. Od roku 1991 se s týmem dalších vědeckých a odborných pracovníků na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy věnoval rozvoji teorie generického modelu a koncipování tzv. teorie výuky orientované na budování schémat (VOBS). Laicky profesor Hejný vysvětloval princip těchto schémat na znalosti vlastního bytu. Pokud si uložíme do hlavy schéma bytu, můžeme po chvilce přemýšlení spočítat, kolik v něm máme oken, dveří či koberců. Tradiční výuka matematiky probíhá naopak. Nejprve se berou okna, pak dveře, pak koberce, ale když se žáci dostanou ke kobercům, nepamatují si nic o oknech.
Konkrétní výuková prostředí vycházející z této teorie byla postupně ověřována na několika základních školách. K hromadnému využití tohoto pojetí výuky matematiky na českých základních školách nicméně došlo až po vydání a rozšíření učebnic Nakladatelství Fraus v roce 2007. Soubor učebnic vydaných Nakladatelstvím Fraus k této metodě se nazývá Matematika dle prof. Hejného.
Učebnice matematiky dle prof. Hejného
Chcete se lépe zorientovat a pochopit učivo Hejného matematiky v jednotlivých ročnících? Otevřete si jednoduché a stručné taháky pro rodiče, které jsme pro vás připravili – tahák pro 1.-2. ročník (PDF), tahák pro 3. ročník (PDF), tahák pro 4. ročník (PDF).
|
Navštivte novou webovou stránku www.objevujimatematiku.cz věnovanou Matematice dle prof. Hejného. Najdete zde popis metody, představení jednotlivých zásad, vysvětlení používaných pojmů, koncepci učebnic, odpovědi na často kladené otázky a mnoho dalšího. |
Pokud porovnáme obě metody, dojdeme k závěru, že obě mají své klady i zápory. Každá bude vyhovovat jinému typu žáků a také záleží na učiteli, jak ji aplikuje v praxi. Obě metody jsou používány pro výuku v 1.–5. ročníku ZŠ, s oběma metodami je možné pokračovat i na druhém stupni ZŠ.
Nabídka sekce: Rodičům